Ukolébavka pro velké děti

Když jsem byl malý, chtěl jsem být velký,
říkaly mi učitelky: Ono tě to přejde.
Jó, jó a měly pravdu.
Teď když jsem velký,
chci být dost často zase malý,
zda-li pak to takhle mají jiný lidi hloupě se ptám.
Jó, jó, já to tak mám.

A tak zpívám ti na dobrou noc,
můj malý, milý, velký pane.
Ať sen, ten vratký hráč,
osuší tvůj dětský pláč
a pěkně tě zhoupne,
na špičky tě stoupne,
abys moh uvidět
všechno, co jenom vidět lze
a pochopit
všechno, co jen pochopit jde
a pak budeš veliký, jak sis přál.